Trať 298, Třemešná ve Slezsku - Osoblaha
Plány, výstavba a počátky provozu
První železnice se do této oblasti dostala v roce 1872. Jednalo se o odbočku Moravskoslezské centrální dráhy z Krnova do pruského Ziegenhals (Glucholazy). Tato trať však vedla daleko od Osoblahy a hlavně místní cukrovar potřeboval dopravní spojení pro odvoz a návoz surovin. Prvním návrhem bylo napojení na dnes polskou trať Neustadt (Prudnik) - Leobschütz (Glubczyce). Ten ale zamítlo rakouské ministerstvo kvůli přejezdu hranice. Přesto ale v roce 1883 nařídilo zahájit přípravné práce na výstavbu trati Olbersdorf (Albrechtice) - Rosswald (Rudoltice) - Hotzenplotz (Osoblaha). Protože ale cukrovar a obce na Osoblažsku nemohly přispět na stavbu více než necelými 10% nákladů, ze záměru sešlo. Cukrovar tedy opět požádal o původní variantu napojení na trať Neustadt - Leobschütz a tentokrát uspěl. Podmínkou na stavbu tratě Hotzenplotz (Osoblaha) - Deutsch Rasselwitz (Raclawice Slaskie) ovšem bylo, že bude sloužit pouze cukrovaru a ne veřejnosti. Toto řešení ovšem cukrovar odmítl.
Po zhruba deseti letech se dostavil úspěch. Vláda předběžně schválila v únoru 1893 žádost o stavbu tratě Olbersdorf (Albrechtice) - Hotzenplotz (Osoblaha) - Deutsch Rasselwitz (Raclawice Slaskie), nakonec však udělila subvenci ve výši 278 000 zlatých jen na trasu Olbersdorf - Hotzenplotz a navíc ještě na dráhu ne normálně ale úzkorozchodnou. Byl zvolen úzký rozchod 760 mm, protože trať se tak lépe přizpůsobí terénu a náklady na stavbu jsou o třetinu nižší. Pro osoblažský cukrovar, to mělo výhodu hlavně v tom, že suroviny pěstované v okolí trati bylo levnější dovážet po trati do Osoblahy, než je složitě překládat na normální rozchod a odvážet dál.
Moravský zemský sněm (Osoblažsko byla moravská enkláva ve Slezsku, kde platila část Moravských a část Slezských zákonů) v roce 1896 subvenci státu schválil a sám ještě přidal 237 000 zlatých. Stavba tratě byla povolena v červenci 1896. V červnu 1897 byla ale provedena revize trasy a bylo určeno, že bude z finančních důvodů napojena na „velkou dráhu“ v obci Röwersdorf (Třemešná). Ve dnech 11. - 15. 10. 1897 byla uskutečněna politická pochůzka a v lednu 1898 byla stavba schválena aby se již na jaře téhož roku začalo s výstavbou.
V Třemešné ve Slezsku byla zřízena nová nádražní budova a podvalníková jáma. V Osoblaze byla postavena remíza pro 3 lokomotivy, konkrétně to byly rakouské lokomotivy s označením U13, U14 a U15 (později přeznačené na řadu U37.0).
První pravidelný vlak vyjel na úzkokolejku zcela neslavnostně 14. prosince 1898 ve 3:50 hod. ráno. Jako první slavnostní přijel z Třemešné do Osoblahy v 11:30 hod., kde jej již očekávali představitelé města, místní honorace, duchovenstvo, zástupci všech úřadů a korporací i ředitelství železnic.
První a druhá světová válka
Během první světové války se zde objevila lokomotiva původní řady A, později přeznačená na U25.0. Roku 1928 zde začaly jezdit motorové vozy M11.001 a 002 z Tatry Kopřivnice, jízdní řád byl rozšířen o několik párů vlaků a ty byly rozděleny na osobní a smíšené. Díky tomu byly otevřené dvě nové zastávky později nazvané Amalín a Dubský Mlýn (od roku 1951 Ostrá Hora).
Za okupace v roce 1938 připadla trať Německým říšským dráhám, zařízení však zůstalo nezměněno. Kvůli nedostatku paliva byla ale snížena četnost vlaků. V období osvobozovacích prací zůstala trať téměř nepoškozena, bohužel obce v okolí včetně Osoblahy byly zničeny ze 70%. Horší to bylo s vozidly. Motorové vozy shořely a parní lokomotivy byly značně poškozeny. Některé lokomotivy U37.0 byly už před válkou odtaženy do Rakouska.
Provoz po druhé světové válce
Provoz se obnovil po přivezení motorového vozu M11.008 a parní lokomotivy 99.7816 (později U38.001) z Jindřichova Hradce. Dále se zde objevily ještě dva motorové vozy (M11.006 a M11.007) a parní lokomotivy U47.003 a původně německá U58.001 z Frýdlantu v Čechách. To byla zdejší nejvýkonnější lokomotiva, ale poškozovala železniční svršek, a proto byla málo využívaná. V roce 1948 sem byly z kopřivnické Tatry dodány nové motorové vozy M21.006 a 007 a nahradily tak staré M11.0. Problémy s hnacími vozidly naplno vyřešila až dodávka nových motorových lokomotiv z ČKD řady TU47.0 v roce 1958.
Po roce 1945 se třikrát hovořilo o zrušení trati pro nerentabilnost. Poprvé koncem 50.let kvůli špatnému stavu vozového parku, podruhé v 70.letech, kdy se u nás zrušily tratě Ružomberok - Korytnica a Frýdlant v Čechách - Heřmanice a potřetí v roce 1985, kvůli špatnému stavu železničního svršku. Naštěstí se vždy našly důvody pro udržení provozu. V letech 1986 - 1988 proběhla generální oprava celé trati.
Parní provoz byl ukončen 16. listopadu 1960 lokomotivou U47.003. Nákladní doprava byla na této trati zrušena 31.května 1997 a do podzimu přetrvala přeprava uhlí do Osoblahy. Od té doby je na trati provozována pouze osobní doprava.