Úzkorozchodné tratě v České republice

Vozidla

Parní lokomotivy

U37.0

Lokomotivy vyráběla linecká společnost Lokomotivfabrik Krauss & Cie a pražská První českomoravskou továrnou na stroje v letech 1894 - 1922.

Celkem bylo vyrobeno 54 lokomotiv. 12 z nich, konkrétně U37.001 - U37.011 a chybně označenou U38.001, vlastnily ČSD a provozovaly je na mnoha úzkorozchodných tratích.

Pro nostalgické jízdy nyní slouží renovovaná lokomotiva U 37.002, která vozila vlaky na tratích Jindřichohradeckých místních drah.

U46.0 - "Rešica"

Lokomotivy vyráběla lokomotivka z rumunské Rešice mezi lety 1951 a 1958. Byly vyrobeny v počtu asi 180 kusů a primárně byly určeny pro rumunské lesní železnice.

Po ukončení provozu v Rumunsku byly dvě lokomotivy této řady odkoupeny českými soukromými dopravci. Konkrétně se jedná o lokomotivu U46.001, kterou vlastní Jindřichohradecké místní dráhy a lokomotivu U46.002, kterou provozují Slezské zemské dráhy.

Lokomotiva U46.001 je poslední vyrobený kus tohoto typu z roku 1958. Pro změnu, lokomotiva U46.002 je jedna z prvních a je vyrobena roku 1951.

U57.0 / 1932 JŽ - "Malý Štokr"

Lokomotivy vyráběla plzeňská Škodovka v letech 1948 - 1949. Jedná se o největší, nejtěžší a nejvýkonnější parní úzkorozchodné lokomotivy. Bylo jich vyrobeno 6 a byly určeny pro náročný provoz na sklonově náročných tratích v Bosně a Hercegovině. V provozu se udržely do roku 1970/1971, kdy byly nahrazeny motorovými lokomotivami. Poslední "Štokry" dosloužily v roce 1976.

Ze čtyř nepoškozených lokomotiv při válce byla jedna z nich odkoupena spolkem Club760. Ten v dílnách ÖBB Knitfeld lokomotivu uvedl do provozuschopného stavu, ale v provozu nebyla vyzkoušena. V roce 2007 probíhalo jednání Clubu760 o zapůjčení lokomotivy Slezským zemským drahám. Snažení bylo završeno převozem lokomotivy 19-32 do ČR. V pátek 29. 2. 2008 byla v Krnově složena z valníku a započala na ní rekonstrukce.

Během rekonstrukce byly nahrazeny některé původní prvky a byl zúžen tendr, kvůli lepšího rozhledu při jízdě tendrem napřed. Efektní nový modrý nátěr byl zrealizován na přání původního majitele.

Dne 14. 5. 2009 byl "Malý Štokr" převezen do Třemešné ve Slezsku a ve čtvrtek 20. 5. 2009 odvezl své první cestující. V pátek 21. 5 byl slavnostně představen majiteli, Clubu760.

Motorové lokomotivy

TU29.0 - "Prasátko"

Lokomotivy vyráběl závod Turčianské strojárne Martin v letech 1967 - 1971. Vyrobeno bylo 74 kusů pro Sokolovské uhelny.

První lokomotiva této řady pro JHMD, stroj TU29.004, byl nevyhovující a tak byl předán na pionýrskou dráhu do Plzně. V roce 1999 odkoupila JHMD od Sokolovské uhelny lokomotivu TU29.014, která byla přerozchodována z rozchodu 900 mm na 760 mm.

Dříve se právě u JHMD využívala jako hnací vozidlo pro osobní vlaky. Později byla vedena jako záloha nebo lokomotiva na pracovní vlaky.

TU38.0 - "Faur"

Lokomotivy byly vyráběny v Bukurešti v letech 1973 - 1983. Vyrobilo se 107 kusů. 4 lokomotivy se dodaly do Rumunska, 60 do Egypta, 40 do Polska a 3 do Albánie.

Lokomotiva TU38.001 byla vyrobena v roce 1977 a do roku 2003 jezdila v Polsku v cukrovaru Kruszwica. V letech 2003 - 2005 byla deponována ve skanzenu Rudy. V roce 2005 lokomotivu zakoupily Slezské zemské dráhy, které ji převezly do Krnova, kde na ní byla vykonána generální oprava. Od června 2006 je lokomotiva v provozu.

TU47.0 - "TéÚčko"

Lokomotivy vyráběla lokomotivka ČKD v letech 1955, 1956 a 1958 ve dvou sériích v celkovém počtu 21 kusů.

Sloužily jako náhrada parních lokomotiv na úzkorozchodných tratích na síti ČSD. Upravené verze s označením TU 3 byly exportovány do Ruska, kde jich je zhruba 50.

Zajímavostí jsou lokomotivy této řady na JHMD, kdy některé dostaly netypické nátěry. Konkrétně zelené TU47.005, modré TU47.015 a fialové TU47.019. Stroj TU47.020 stojí na pomníku ve stanici Nová Bystřice.

Motorové vozy

M21.0 - "Úzký Hurvínek"

Motorové vozy vyráběla Tatra Kopřivnice mezi lety 1937 - 1948. Celkem jich bylo vyrobeno 9.

Byly dodány na tratě v okolí Jindřichova Hradce, trať Třemešná - Osoblaha a tzv. Boržavskou dráhu na Podkarpatské Rusi.

Přezdívku si vysloužily díky podobnosti s motorovými vozy M131.1, kterým se říká "Hurvínek".

M27.0 - "Hašišbedna"

Motorové vozy byly vyráběny v Bukurešti v letech 1984 - 1986 v počtu 4 kusů.

Původním provozovatelem těchto motoráků byly polské dráhy. V letech 2005 a 2006 je od nich odkoupily Jindřichohradecké místní dráhy.

Mezi lety 2013 až 2014 byly postupně všechny rekonstruovány a v provozu vydržely až do zastavení provozu na JHMD.